Šumava: Výlety na kole i na běžkách

Modrava

Modrava leží jen dva kilometry od Filipovy Huti. Původně rybářská osada je dnes významným turistickým místem, odkud se můžete vydat na Březník či podél Roklanského potoka na Tříjezerní slať. Nedaleko Modravy najdete i hradlový most (rechle), u kterého začíná Vchynicko-Tetovský kanál. Nepřehlédnutelnou dominantou Modravy je Klostermannova chata postavená Klubem česých turistů v roce 1924. Naopak dobře ukrytý je dům, který si na Modravě postavil známý finančník Zdeněk Bakala.

Březník

Bývalá hájenka na Březníku dnes slouží jako informační středisko Národního parku Šumava a jako občerstvení pro turisty. Rozhodně si nenechte ujít možnost posedět na terase, jíst borůvkové lívance a kochat se výhledem na Luzenské údolí a vrchol Luzný na německé straně Šumavy. Nedaleko je bývalý hraniční přechod Modrý sloup, o jehož znovuotevření se už několik let vedou spory.

V zimě bývá hájenka na Březníku často zasypaná sněhem až ke střeše a sníh tu najdete mnohdy ještě v začátkem května.

Kvilda

Kvilda leží na druhé straně kopce než Modrava. Kdysi tudy vedla známá obchodní cesta Zlatá stezka a této obchodní tradici zůstává Kvilda věrná dodnes. Kromě několika restaurací,penzionů a hotelů tu totiž najdete i poštu a obchody. Z Kvildy se můžete vydat na Bučinu a k prameni Vltavy, uvítá Vás i Chalupská slať u Borových Lad.

Jezerní slať

Jedno ze tří veřejnosti přístupných rašelinišť najdete při cestě mezi Kvildou a Horskou Kvildou. Při procházce po povalovém chodníčku se můžete seznámit s typickou flórou a faunou šumavských slatí. Z dřevěné rozhedny postavené na okraji slatě budete mít výhled na celé rašeliniště korunovaný protilehlám vrchem Antýgl (Sokol).

V zimě je rašelinistě uzavřeno kvůli zimujícím tetřevům.

Pramen Vltavy

Nedaleko Kvildy, na východním svahu Černé hory najdete malou upravenou studánku s pamětní deskou. To je pramen Teplé Vltavy, nebo přesněji pramen Černého potoka, protože jméno Teplá Vltava nese až od soutoku s Vydřím potokem u Borových Lad.

Velký a Malý Roklan

Oba vrcholy (1453 m. a 1399 m.) spolu tvoří jedno z nejkrásnějších panoramat Šumavy a výhled na Velký a Malý Roklan je nejkrásnější právě z Filipovy Huti a jejího okolí. Přestože se Vám budou oba kopce zdát z penzionu Korýtko téměř na dosah ruky, připravte se na dlouhý výlet. Roklany se totiž tyčí na německé straně Šumavy. Tam se můžete na kole dostat přes přechody Bučina či Gsenget u Prášil, autem ak musíte až na Železnou Rudu nebo Strážný.

Bučina

Kdysi to bývala nejvýše položená obec české Šumavy. Začátkem 20. století na Bučine žilo zhruba 400 lidí, byly zde dvě školy, celní úřad i spořitelna. Po druhé světové válce ji však stihl osud mnoha dalších šumavských obcí - němečtí obyvatelé (v Bučině asi 99%) byli odsunuti a střežené hraniční pásmo nedovolilo příchod nových obyvatel. Dnes na Bučině najdete informační středisko, jeden znovuobnovený hotel a především překrásný výhled - za pěkného počasí až k severním vrcholkům Alp.

Knižecí Pláně

Knížecí Pláně jsou další z mnoha zaniklých šumavských obcí. Ze zhruba šedesáti zdejších stavení nezbylo ani jedniné, v 60. letech pak armáda zbořila i kostel a rozmetala místní hřbitov. Po roce 1989 byl na místě kostela v Knižecích Pláních vztyčen pamětní kříž a z nalezených náhrobních kamenů obnoven hřbitov.
Mimochodem, přes Knížecí Pláně prochází hlavní evropské rozvodí. Červený potok teče do Černého moře, Vltavský potok (tzv. Malá Vltava) do Severního.

Zadov

Jedno z mála míst na Šumavě, kde kromě bežeckých lyží pořádně využijete i sjezdovky, leží jen několik kilometrů vzdušnou čarou od Filipovy Huti. Autem je, zejména v zimě, cesta trochu delší, ale pokud si chcete užít na Šumavě i pořádné sjezdovky s vleky, tak neváhejte a jeďte na Zadov.

Další cíle pro Vaše výlety

Další tipy na výlety Šumavou Vám nabídnou například informační stránky Horské Kvildy, nebo Vám rádi poradíme přímo u nás v penzionu.